PŘED 20 LETY: Mohou nám být v něčem mravenci příkladem?

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz

Zvykli jsme si, že jsou všude. Všemožně je hubíme. Mohou nám ale být v něčem příkladem? Je to malý, avšak značně rozšířený hmyz žijící v koloniích; Bible o něm mluví díky jeho pracovitosti a instinktivní moudrosti. (Př 6:6–8; 30:24, 25).

V Příslovích 30:25 je o mravencích řečeno, že jsou „lid“ [heb. `am]. V některých mravenčích koloniích může žít jen několik desítek mravenců, ale v jiných žije rozsáhlá populace, jejíž počet jde do statisíců. Mraveniště s celým systémem chodbiček nebývá obvykle nijak rozsáhlé, avšak může se rozšířit až do velikosti přibližně půl hektaru.

V každé kolonii jsou tři základní kasty: královna nebo královny, samečci a dělnice. Přesto, jak říká přísloví, mravenec „nemá velitele, důstojníka ani panovníka“. (Př 6:7) Královna nijak nevládne – spíše by se jí mělo říkat mravenčí matka, protože její hlavní úlohou je klást vajíčka.

Mravenčí „moudrost“ není výsledkem nějakého inteligentního myšlení, ale vychází z instinktu, který dostali od Stvořitele. Bible o mravenci říká, že si ‚připravuje jídlo dokonce v létě; nasbíral si zásoby potravy dokonce o žni‘. (Př 6:8) Toto krátké zamyšlení nad mravenci podtrhuje vybídku: „Jdi k mravenci, lenochu; pohleď na jeho cesty a zmoudři.“ (Př 6:6) Je na nich pozoruhodné nejen to, že se instinktivně připravují na budoucnost, ale také to, s jakou vytrvalostí a rozhodností se snaží splnit daný úkol. Nedají se odradit, i když třeba upadnou, uklouznou nebo se svalí z nějakého strmého svahu. Při pozoruhodné spolupráci udržují v mraveništi vysokou čistotu a projevují zájem o své spolupracovníky; někdy dokonce pomáhají raněným či vyčerpaným mravencům dostat se zpět do mraveniště. Lidé jim v mnohém mohou závidět!

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze Slavkovského zpravodaje 5/2003. Titulek je redakční.

O čem se psalo ve Slavkovském zpravodaji před 20 lety? Pravidelně vybíráme ty nejzajímavější články, které si v této rubrice připomeneme.